Sojové mušličky

Prohlížím si staré kuchařky a jsem uchvácena cukrovím. Na těch fotografiích vypadá tak báječně. Takové umí přesně moje babička a překvapivě moje sestra. Škoda jen, že já nejsem tak šikovná...
Potom mě ale najednou zaujmou sojové hříbečky ze sojové mouky. Tu používám místo vajec, péct z ní mě ale nenapadlo. Potom zjistím, že se jedná o nepečené cukroví - konkrétně sojové hříbečky. Nikdy jsem se s nimi nesetkala, a s verzí která byla v kuchařce se už také ani setkat nechci. Ale když upustíme od tolika bílého cukru, másla a bílku a sáhneme do mých milovaných suroviny (javorový a agávový sirup, kokosový olej, mandličky atd...) třeba by to nějak šlo ;) A tak je tu další recept pro bezlepkovou dietu.

Odměřené množství sojové mouky smícháme se všemi ingrediencemi kromě vody. Vznikne nám drobivé těsto či směs připomínající drobenku. Pomalu po lžících přiléváme vodu a vždy důkladně propracujeme. Když těsto začne držet pohromadě, vodu už přidávat nemusíme. Poté těsto vmačkáváme do formiček na tlapky (já zvolila mušličky) a vždy klepnutím o pracovní desku či prkénko vyklepneme. Někdy to jde třeba až na počtvrté. Cukroví má netradiční chuť. Je důležité ho nechat alespoň týden rozležet v lednici. Poměrně se chuť promění.

Varianty se liší typem sladkého sirupu. K javorovému jsem přidala ještě skořici, protože ta chuť sirupu ještě dotáhne do zdárného konce. Obě varianty můžete obarvovat kakaem.

Toto cukroví překvapí především vysokým obsahem bílkovin, což se u Vánočního cukroví moc nestává. Také je vhodné pro bezlepkovou dietu. Nemohu porovnat s klasickým cukrovím ze sojové mouky, protože jsem jej nikdy neměla. Podle mě je chuT netradiční a zajímavá. Odlišná od klasického cukroví.